Effatha

Tu k němu přivedou člověka hluchého a špatně mluvícího a prosí ho, aby na něj vložil ruku. Vzal ho stranou od zástupu, vložil prsty do jeho uší, dotkl se slinou jeho jazyka, vzhlédl k nebi, povzdechl a řekl: „Effatha,“ což znamená „otevři se!“. I otevřel se mu sluch, uvolnilo se pouto jeho jazyka a mluvil správně. (Mk 7, 32-35)